Kyselina octová

Kyselina octová se používá především jako surovina pro výrobu vinylacetátu (VAM). Používá se jako reakční promotor při výrobě kyseliny tereftalové a je také surovinou pro acetát celulózy, acetátové estery, acetanhydrid, kyselinu chloroctovou a širokou škálu průmyslových syntéz. Zajímavé také je, že v nejběžnější formě, octu, obsahuje asi 6 % kyseliny, což z ní činí jedinečnou složku hojně využívanou v chemickém zpracování a v každodenním životě.

Chemický vzorec
C2H4O2
Číslo CAS
64-19-7

Charakteristika

Molární hmotnost
60.052 g/mol
Bod tání
16.6 °C
Bod varu
117.9 °C
Bod vzplanutí
40°C
Hustota
1.049 g/cc
Formuláře
Kapalina (jasná), Bezbarvý

Použití a aplikace

Klíčové aplikace

  • Barviva
  • Jídlo a výživa
  • Savý
  • Aditiv potravy
  • Lepidla a tmely
  • Rozpouštědla
  • Léčiva
  • Zemědělský (ne-pesticid)

Odvětví

Kyselina octová

Kyselina octová, méně známá jako kyselina ethanoová nebo methanová, je kyselina střední síly. Celosvětová spotřeba kyseliny octové činí několik milionů tun ročně. Kapalina se vyrábí jak pro každodenní použití, tak pro průmyslové účely. Kyselina octová hraje důležitou roli v metabolismu všech živých organismů, například jako stavební prvek neurotransmiterů. V přírodě se kyselina octová vyskytuje v rostlinných šťávách a éterických olejích. Kyselina octová je také součástí troposféry, nejnižší vrstvy zemské atmosféry, kde je částečně zodpovědná za okyselování srážek. Kyselina octová se do atmosféry dostává například při lesních požárech.
Kyselina octová je důležitá chemická látka pro průmyslové účely. Používá se v mnoha průmyslových procesech k výrobě substrátů a jako činidlo pro výrobu chemických sloučenin. Kyselina octová se také používá k čištění organických sloučenin, protože je vhodným rozpouštědlem pro rekrystalizaci.

Kyselina octová v průmyslu

V potravinářském průmyslu se používá vodný roztok kyseliny octové, který je v obchodě s potravinami označen číslem E 260.
Kyselina octová hraje významnou roli jako aromatická látka, zejména v evropské a asijské kuchyni. Kyselina octová a její soli se používají k okyselování a konzervaci potravin, jako jsou rybí konzervy, ovoce a zelenina, kvasnice, salátové dresinky, majonéza a marinády. Mléčné výrobky, jako je mascarpone, se také vyrábějí s kyselinou octovou jako zahušťovadlem.
Kyselina octová oxiduje ethanol v otevřených alkoholických nápojích na kyselinu octovou. To, co je v víně nežádoucí, se využívá například při výrobě balzamikového octa.
Během zrání tvrdých sýrů se na tvorbě chuti sýra významně podílejí bakterie kyseliny propionové, které přeměňují kyselinu mléčnou na kyselinu octovou.
Kyselina octová je vhodná jako konzervační látka, protože má baktericidní účinek: snížená hodnota pH brání fyziologickým procesům a denaturuje bílkoviny.
V domácnosti se kyselina octová používá hlavně jako čisticí prostředek, ve zředěné formě jako prostředek na odstranění vodního kamene s antibakteriálními a protiplísňovými vlastnostmi. Prodává se jako esence obsahující 25 procent kyseliny octové.
Různé estery kyseliny octové, jako je n-butylester kyseliny octové a isopropylester kyseliny octové, se používají v kosmetických přípravcích a kosmetice jako rozpouštědla pro kosmetiku a parfémy. Kyselina octová se také používá k okyselování hygienických a kosmetických přípravků, jako jsou peelingy. Používá se také při výrobě krémů, mýdel a dezinfekčních prostředků.
Kyselina octová se používá při výrobě léčiv, jako je kyselina acetylsalicylová, lépe známá jako „aspirin“. Používá se také jako první pomoc po kontaktu s medúzami a v některých oblastech Afriky k včasnému odhalení rakoviny děložního čípku. Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí kyselinu octovou jako lék na onemocnění ušní, nosní a krční (ENT) u dětí. Používá se také jako antiseptikum.

Další oblasti použití kyseliny octové

Kyselina octová se používá při výrobě rozpouštědel a změkčovadel pro barvy a latex. Chlorací vzniká kyselina chlorovodíková, která se používá například při výrobě pesticidů.
Velká část světové produkce kyseliny octové se používá k výrobě polymerů na bázi vinylacetátu a acetátu celulózy. Vinylacetát se používá k výrobě polyvinylacetátu (PVAc), který se mimo jiné používá v lepidlech. Acetát celulózy se používá hlavně při výrobě plastových výrobků, fólií a cigaretových filtrů.
Kyselina octová se také používá jako rozpouštědlo při výrobě kyseliny tereftalové. Jedná se o důležitý meziprodukt při výrobě vonných látek a léčiv.
Další látky vyráběné z kyseliny octové se používají k impregnaci v textilním a kožedělném průmyslu a při výrobě silikonů.
Kyselina octová se také používá ve vývojových lázních ve fotolaboratořích a k hubení plevele. Používá se také jako pufrovací činidlo, při výrobě barviv a inkoustů, při galvanickém pokovování a při těžbě ropy a zemního plynu. Kyselina octová se používá také v gumárenském průmyslu.